DEN 13., ČTVRTEK 7.7.

BONIFACIO

Dnes nás čekal ZLATÝ HŘEB - BONIFACIO !

Ráno jsme se sbalili (ne úplně), věci nastrkali do stanů a riskli si, že se na Korsice DNES ZROVNA TADY nebude krást :-) Nikdo totiž nebude hlídat naše ležení - do Bonifacia razíme všichni.

jeskyně Grotte du Stragonato

Cesta uběhla docela rychle, silnice byla OK a tak jsme už za chvíli hledali parking ve městě. Protože jsme ten den ráno rozdali dětem MODRÁ TRIKA Expedice Korsika, bylo nás pěkně vidět a ve městě jsme měli prima přehled, kde máme ten mančaft rozlezlý. Sice se objevily vtipné poznámky vedoucích, že vypadáme jak výjezd UNPROFOR, ale vypadalo to prima a v autobusu od toho bylo takové zvláštní namodralé světlo :-) Člověk od lodní společnosti nás hned zdálky poznal a kupodivu fakt držel cenu, domluvenou včera telefonem - celé nás to stálo jen 215 EURO ! Chlápek se pak ještě chvíli hádal s majitelem nebo spíš kapitánem lodi "SAN MICHELE", kterou jsme měli jet - nerozuměli jsme, ale skoro se zdálo, že nás nechce ! Nakonec jsme se ale nalodili - NIC ZLÉHO NETUŠE :-) Jen nás krapet znervózňoval ten vítr a vlny, ale byli jsme ujištěni, že je to OK, tak to snad bude OK :-) Svou naivitu jsme pochopili velmi záhy. Když jsme vyjeli ze zálivu na otevřené moře, byly pořádné vlny a my suchozemské krysy jsme dostaly fest zabrat ! Loď zdolávala jednu vlnu za druhou, cákalo to jako blázen a brzo se několika lidem "udělalo BLEDO ve tváři" . Věřila jsem, že kapitán dělá co má dělat a že ví, co dělá - a že nás jen tak štengruje, když s námi krouží nebezpečně blízko skalisek a dokonce zajíždí k jeskyni. V jeden moment jsem se OPRAVDU BÁLA víc, než v buse nad serpentinama :-) Všichni jsme se drželi jako klíšťata, střídavě ječeli, výskali, smáli se i děsili se, průvodce u mikrofonu nás uklidňoval a něco povídal, a v jednu chvíli došlo dokonce na náš zpěv v duchu hesla "Dokud se zpívá, ještě se neumřelo". Bylo to prostě SUPER a ve své hitparádě zážitků to řadím do první trojice, hned po jízdě na motorce Buchlovskými lesy a po letu balónem :-) Dál už asi nemá cenu to popisovat chabými slovy, bylo to prostě senzační ! Až na ty větrem zacuckané vlasy a na slanou vodu všude po těle… Po návratu do přístavu jsme byli plní dojmů, kapitánovi jsme poděkovali potleskem a ještě dlouhou chvíli rozebírali zážitky z moře… Mohla bych o tom psát ještě dlouho dlouho, ale radši se podívejte na video :-) Pokud kamera rozdýchala tu sůl. A vemte si kinedryl !

BONIFACIO	jeskyně v Bonifaciu	Plánek Bonifacia

Po projížďce následovalo AKVÁRKO s mořskými potvorami. Trochu nás překvapilo, jak bylo malinké, ale jinak tam byla spousta mořských příšerek k vidění…

HAUTE VILLE (horní město)

Citadela Bonifacio

Po rychlém obědě (obědový piknik opět na silnici) razíme nahoru do Bonifacia - rozhlédnout se ze skal a projít si HAUTE VILLE (horní město). Neustále strašně fouká, jsem úplně nepříčetná ze zacuchaných vlasů. To už snad nerozčešu. Kupujeme pár pohledů a vlajku s Korsičanem, jinak je tu dost draho a tak to nebudu přehánět. Cestou zpět se hromadně FOTÍME u přístavu a Andrejka se fotí s nějakým štramákem, co po ní chtěl pusu :-) Saďour dělá bu-bu-bu na místní temnou korsickou omladinu, co nám lezla do fotky s kopačákem, a tak všichni věříme, že na nás nevyhlásí VENDETU !

O Bonifaciu by se dalo psát hodiny, tak třeba ještě něco někdy doplním. Teď už jen závěrem 2.deníku zvláštní informace - cestou zpět opět nákup ve SPARU, kde 24 lidí koupilo víno, celkem kolem 50 litrů ! Děti jako dárek rodičům :-) TO JE TEDA ZASE ZÁJEZD !

Pomalu se začínám smiřovat s tím, že opravdu VŠECHNO se do tohoto deníku fakt nevejde. Jednak není místo, jednak bych to psala stejně dlouho, jako trvala celá Expedice a hlavně - kdo by toho tolik četl ? Mimo to mi brzo dojde náplň v druhé propisce… :-)

Závěrem "Bonifacijského dne" jsme mimo nákupu toho už moc nepodnikli. Koupat jsme se už nešli, byl pořád vítr a do vody to ani nelákalo. Většina bandy se zas sešla na plachtách, hrál se Bang a prováděly se různé vylomeniny. My s Bocmanem a Saďourem jsme řešili zápletku v kuchyni - došla totiž už i druhá velká bomba a tak jsme nudle na sladko smolili na malém vařiči na etapy. Večer jsme pak asi do 23 zpívali v pizzerii u kytary a vysloužili si pozornost místních dětí - doufám, že vyjdou fotky :-)