DEN 2., NEDĚLE 26.6.

Pátráme po "tom našem" trajektovém molu, tedy CORSICA FERRIES. Místní člobrda s vizáží Lou Fanánka Hagena nás posílá podle popisu. Jedeme dál, ale popis jsme asi zblbli, protože za chvíli nás Hagen předjíždí na mopedu, divoce gestikuluje a navádí nás jinam. Tak jsme šťastně na našem molu, probouzíme se, snídáme, Ďoubec s Marou si znova povídají z Hagenem - vysvětluje jim, že když řekl "pojedete doprava", myslel tím DOPRAVA :-) Všichni jsou už vzhůru a čučí z mola do moře.

Dlouhou dobu trávíme pozorováním trajektů různých společností (MOBY LINES atd…), které bravurně nacouvávají ke svému molu, v pohodě a obratně jako když se točí volantem osobáku. Když přijíždí náš žluto-bílý trajekt velikosti paneláku naležato, objeví se auto s nápisem ORMEGGIATORI. Typický snědý dlouhovlasý talián, co z auta vylezl, začal provádět připoutávání lodi způsobem, který nám objasnil obsah slova "Ormeggiatori" - znamená to "CHYTAČ HÁZECÍHO PYTLÍKU". Z trajektu mu hodili lanko s pytlíkem, kterým pak přitáhli veliké lano na ukotvení. No to jsem se ňák rozkecala, ale byl to zážitek.

Mimochodem, když jsem to tenkrát psala do Deníku, netušila jsem, jak jsem blízko pravdy. Dle italsko-českého slovníku slovo ORMEGGI znamená „kotevní lana“, ORMEGGIARE je „uvázat, připoutat, zakotvit“ a tak podobně, až po poslední a nejvýstižnější ORMEGGIO - „připoutání lodi lanem“... Abyste si jako nemysleli, že v deníku jen tak kecám :-) / Hanča, 21.10.2005

CORSICA MARINA SECONDA, tak se jmenuje náš trajekt. My jsme nalezli pěšky, bus jel zvlášť. Uvelebili jsme se na horní palubě na lehátkách, někteří ve stínu, jiní na sluníčku. Odplouváme v 08:15.

Cestu na trajektu jsme trávili různě. Kluci z Trojky parkovali na zádi a připalovali si těla, vzhledem k tomu, že někteří byli v tričkách, tak jim vznikl zajímavý připálený vzoreček (Víťa). Ďoubec s Marou chrápali ve stínu přikrytí na lehátku, někteří bobánci se honili sem tam, jiní zkoumali výbavu podpalubí (obchody, bufety, televize a Cosby Show), no a mnozí se rozhlíželi po okolí, vyhlíželi Korsiku a dohadovali se, jestli ten ostrov vedle je Elba.

trajekt

Kolem půl jedné jsme přistáli v BASTII. Vylezli jsme ven a do všech buněk těla nás udeřila výheň Bastijského pařáku. Proto jsme busem popojeli jen kousek do stínu a vydali se na průzkum náměstí. Bastia má jedno hlavní náměstí s palmami, kde jsme navštívili:

• INFOCENTRUM (věděli jen to, co už jsme věděli sami…)
• ZMRZLINÁŘE (dali jsme si prima zmrzku za 2 eura, točená vanilkovo-čokoládová. Pán vtipkoval a chtěl nám odnést celých 50 euro)
• PROLÍZAČKY a KOLOTOČ
• FONTÁNKU s pitnou vodou
• zídku ve stínu, kde naši hladovci konzumovali VÁNOČKY z Brna

CO NÁS ZAUJALO V BASTII A NA TRAJEKTU:

"Ta strašná siréna, co mě vzbudila…"

"Ta Globusová znělka (nebo nádražní ?)"

"Supermarket na trajektu"

"Zážitek na kolotoči s Chorvaty v Rakousku, co zběsile a extrémně točili naše kluky z Trojky…"

"Rapl s malou lodičkou, co si to šněroval přímo před námi, ale trajekt mu UHNUL"

"Černoch s vitrínkou (náčelník s woo-doo), co kroužil kolem busu a nabízel hodinky…"

"Baba, co měla plavky, ale neměla v nich nic !" (jako prsa…)

Bastia

Z Bastie jsme se vydali zkratkou přes prst Korsiky přes PATRIMONIO, vesničku ve VINNÉ OBLASTI. Cestou do kopce nad Bastii nás zaujal nádherný výhled na záliv kolem Bastie, vystřídaný naprosto nemilosrdnou realitou místní SKLÁDKY, hromad čurbesu vysypaných přímo ze skal, tyčících se nad zálivem. K údivu nás všech se na skládce procházely krávy a cosi konzumovaly. Vznikla teorie EKOLOGICKÝCH KRAV, likvidujících skládky. Jen nevíme, jestli kvalitně přežvýkají i železo…

Klikaté Korsické SILNIČKY nás potkaly dřív, než jsme se nadáli… Už za Patrimoniem, no v podstatě už cestou z Bastie nám bylo místy pěkně OUZKO… A tak jsme se kodrcali dál a dál a věřili řidiči, že ví, co dělá.

Nonza

Když jsme se dokličkovali do NONZY, tak nás naprosto dostalo, že se tam naprosto NEDALO otočit s busem. Museli jsme jet ještě asi kilák na protější skály, kde se konečně vyskytlo širší místo…

Otáčení autobusu - Nonza

Ovšem málem jsme přišli o Saďoura - ukazoval vzadu autobusu "ještě můžeš, dobrý, ještě můžeš", no a málem z té skály zahučel sám… Ale autobus to zvládl OK a řidič si vysloužil potlesk.

Foto suvenýru :o)

V Nonze byla typická JANOVSKÁ STRÁŽNÍ VĚŽ, kterých je kolem Korsiky asi 91 nebo tak, o tom vám sem nalepím článeček. Na věž se vylezlo po schodech, byl z ní hezký výhled, mimo jiné na pláž, znečištěnou azbestem. Na věži seděl zajímavý člověk, co vypadal jak pobočník Bin Ládina, prodával suvenýry a fotečky. Některé z nich jsme si ofotili, tak je taky uvidíte… (vpravo) K věži se vážou dvě prima historky - o statečném obránci a o prsách svaté Julie.

Saint-Florent

Maquis

Cestou z Nonzy jsme se bavili například pozorováním chrápajícího Adama (zařezával na celý autobus) a nebo sledováním loďky dole na moři a diskusí, zda to na loďce je nahá baba nebo chlap. Dál jsme pokračovali přes SAINT-FLORENT a místní pustinu DÉSERT des AGRIATES plnou typických korsických keřů MAQUIS neboli MACCHIA.

Zatímco někteří spali, jiní se dívali na ty slíbené SAMOTÁŘE, několika lidem bylo lehce špatně (na trajektu nikomu), a někteří jsme se za pomoci průvodce rozhlíželi kolem. Všimli jsme si, že mnohé místní značky mají zamalované francouzské nápisy a přepsané na korsičtinu. Taky po skalách jsou občas různé nápisy, některé asi korsických separatistů, jiné čert ví na co - třeba nápis UPC. Že by kabelová přípojka ?

Calvi

Přes městečka L´lle Rousse a Algajola jsme celí propocení konečně po dvou dnech dojeli k prvnímu noclehu: CALVI.

Nutno dodat, že v prvních dvou kempech nás nevzali, že neberou GRUPY DĚTÍ ! No copak na nás neviděli, jak jsme hodní ? :-)

Naštěstí pak Ďoubec vytelefonoval třetí kemp, kde nás vzali a zůstali jsme rovnou dvě noci ! Následovala první koupačka v moři, pak rychlé stavění stanů už za šera a pozdní večeře - první teplé jídlo BR-GUL. A pak už hurá do hajan !