DEN 4., ÚTERÝ 28.6.

Po druhé noci v CALVI jsme sbalili ležení v čase cca 2,5 hodiny i se snídaní :-) Opustili jsme kemp, kde jsme nechali 693 EURO (2x 276,50 KEMP a 140 PIZZA). Po krátké jízdě jsme zastavili u supermarketu, kde jsme byli nuceni zakoupit první MÍSTNÍ CHLEBA. Vzali jsme 3 vzorky, z nichž jeden posléze chutnal jako dobrý klasický chleba, druhý spíš jako celozrnný a třetí jako veka. Bohužel se ukázalo, že v dalším městě PORTO mají jen ty veky, no ale to předbíhám.

Posádka autobusu, co na nás čekala až nakoupíme, se zatím v dusnu a vedru bavila představou, že by s autobusem projeli MYČKOU. Škoda, že autobus byl vyšší než rozměry myčky. Pak jsme vysadili Ďouba s Marou s jednou z vysílaček a vydali se parkovat k Citadele. Pan řidič opět prokázal své kvality :-) Přes centrum jsme totiž jeli hooodně úzkou uličkou, kde ještě stála dodávka. A pak jsme parkovali ne zrovna na povoleném místě. Ale náš řidič KAREL (ne Saďour a ani ne Karlin) je pro každou srandu. Což se ukáže ještě později.

Citadela v Calvi

CITADELA v Calvi nám umožnila především krásné výhledy na město a záliv, viděli jsme i náš kemp a pláž, maják na mysu PUNTA della Revellata (tam jsme nešli) a kapli na vrcholu vedle, Chapelle de NOTRE-DAM-de-la-Serra (tam jsme se vydali vzápětí). Autobus nás dovezl kus pod kapli a zbytek jsme už šli pěšmo - asi půl hodinky do kopce mezi krásnými skalisky a keři macchie. Z vršku byl NÁDHERNÝ pohled na celý záliv, Calvi i pláže, fakt krása. A taky tam příjemně foukalo a kluci nafotili hafo fotek "my a Calvi", tak se těšme… A snědli jsme poslední ovoce z Brna - jablka.

Pak jsme se vydali k jihu po úzké a VELMI KLIKATÉ silničce. Vlnila se po úbočí skal, koukali jsme na stále nové a nové výhledy na skály i mořské zálivy a obdivovali řadu odstínů moře, pro které ani nemám jména. Přes tu všechnu krásu mnozí dokázali usnout :-) nebo se dožadovali puštění videa, na což jsme ovšem nereflektovali…

Projeli (prokličkovali) jsme kolem vesnice Galéria, dali si krátkou pauzu, během níž jsme okoštovali ty nové chleby. Padlo jich opravdu hodně, 3 české (poslední zásoba), jeden dvojitý megachleba (výborný), jeden tmavý a 3 vekoidní chleby. K tomu 8 pixlí Apetita + 4 pixle Lipna, celkem 8x3 + 4x2 = 32 sýrů á 50g :-) Nabrali jsme 2 stopaře z Německa a šinuli si to dál směr skalní sedla Col de la Palmarella a Col de la Croix, kde si stopaři vystoupili. Cestou v těch klikatých SERPENTINÁCH nás pobavila cedule s maximální povolenou rychlostí 50km/hod, protože my jeli rozhodně mnohem míň. Pan řidič dělal divy a já jsem občas zavírala oči a křečovitě svírala opěradlo sedadla při pohledu ze srázu dolů - a když bylo vidět, jak TĚSNĚ míjíme vlevo skálu a vpravo zídku a to "NIC" vedle.

Povídáme Saďourovi: "To jsi rád, že neřídíš, že ?" a on na to: "No, VY byste měli být rádi, že neřídím!" Když jsme ho ujistili, že to teda jsme, druhý (první) pan řidič KAREL říká: "Je mi ňák šoufl, myslím, že to budeš muset vzít !" Vtipálek :-)

Cestou jsme HORLIVĚ FOTILI a TOČILI na video a zjistili jsme, že na video budeme muset dát cedulku: PŘED SLEDOVÁNÍM TOHOTO VIDEOZÁZNAMU DOPORUČUJEME VZÍT SI KINEDRYL !!! aby se divákům z těch natočených serpentin neudělalo zle i doma u videa :-)

Překvapivě bez komplikací jsme přestáli setkání s autobusem v PROTISMĚRU :-) Když jsme ho uviděli kličkovat serpentinama na protější skále, zvedla se vlna halasu. Výkřiky "AUTOBUS, AUTOBUS !" znamenaly vyděšené, pobavené i vzrušené očekávání - co si počneme ? Ale zápletka se nekonala, silnice se v tom úseku zrovna rozšiřovala a opravovala a tak jsme se s tím busem minuli "BEZ ZTRÁTY ZRCÁTKA" :-)

Cesta do PORTA

Cesta do PORTA nakonec byla přece jen poznamenána jednou špatnou zkušeností - když v jednom zvlášť úzkém místě náš pan řidič vyhýbal autu, zavadil pravým bokem busu o zídku. Nic tragického to nebylo, ale zvuk PŘÍŠERNÝ, všichni byli rázem vzhůru a někteří z nás to pořádně dlouho "rozdýchávali". Mně se třásly ruce ještě dlouhou chvíli, Bocman - sedící nedaleko místa nárazu - byl taky trochu šokovaný… V nedalekém krásném háječku řidiči raději prozkoumali, zda bus neutrpěl škodu, čehož jsme my využili k tomu, že jsme se vyvětrali ve stínu, slupli 2 krabice "müsli tyčinek" a ochutnali borovicová semínka :-) Vše bylo OK a tak jsme putovali dál, dorazili šťastně do PORTA, vykoupili místní BOULANGERIE (pekárnu, ty veky…) a v kempu MUNICIPAL našli levné útočiště na další dvě noci.