DEN 5., STŘEDA 29.6.

PETR (Ďoubec) a PAVEL (Bizon) a PAVEL (Roháček) MAJÍ SVÁTEK ! :-)

A máme tu opět relaxační den… Ráno jsme hajali do osmi (v den přesunu jen do 7), dopoledne jsme se vydali na obhlídku města, teda spíš městečka PORTO. Na řadu přišly pohledy, zmrzliny, přívěsky… A my s Ďoubem jsme opět navštívili pekárnu, koupili 10 chlebo-vek a 40 objednali na zítra. Ona totiž ta chlebo-veka má asi 400 gramů, takže se to s chlebem moc nedá srovnávat. Cestou zpět si s náma (pardon, s Ďoubem…) povídala nějaká paní z Francie, ale hlavně anglicky. Probrali všechno možné a k mému potěšení jsem jim hodně rozuměla :-)

Porto je úžasné místo

Po nákupu jsme opět zašli k moři na pláž. Byly prima vlny, moře je tu hlubší. Jak píšu rodičům v SMS: Porto je opravdu úžasné místo. V úzkém prostoru mezi vysokými červenými skálami je sevřené městečko, kemp i pláž, nádhera. Z vody dětičky muselo vytáhnout až naše naléhání - odpoledne jsme měli v plánu vyrazit na výlet na LES CALANCHES, červená skaliska cestou na vesnici PIANA.

Opět nás čekaly pověstné serpentiny, o kterých se říká, že řidiči před zatáčkou troubí, aby upozornili "ty za rohem". Poté, co se objevila cedule 50km, pan řidič utrousil, že teď už budou troubit i bicyklisti : )

A tak šplháme opět vzhůru, vlevo skála, vpravo nic. Kluci točí vpředu na video STEREO - 2 kamery zaráz :-)

U kavárny ROCHES BLEUES (o které průvodce píše, že je tam velmi ochotný personál) jedna velmi ochotná slečna vyběhla ven a velmi ochotně odstranila zábrany, takže jsme mohli zaparkovat. Byli jsme potěšeni :-) Bohužel "velmi ochota" jí vydržela jen do té doby, než zjistila, že nehodláme jít konzumovat do kavárny nic víc, než pár zmrzlin :-) Tak jsme zas museli odjet dál…

Kochači a Nekochači

Autobus jsme odstavili ve výklenku skály, kde dokonce byla cedule s obrázkem busu. Vydali jsme se zpátky serpentinami ke kavárně, rozděleni zhruba na dvě části - jedni nadšeně poskakovali kolem zídek nad propastí, kochali se, cvakali foťákama a nešetřili výkřiky obdivu. Druzí se vlekli podél skály, přískokem ze stínu do stínu, povídali si o něčem se skalami absolutně nesouvisejícím a ve tváři měli výraz typu: "Když to srovnám s výletem na Kokořín…" Toto rozdělení týmu na KOCHAČE a NEKOCHAČE bylo a je charakteristické pro celou expedici…

Ve vedru, ale s příjemným větříkem ve vlasech jsme se dokochali až ke kavárně, kde ožili i Nekochači a jali se kupovat zmrzliny a pohledy, aby mohli doma ukazovat, jak tu bylo krááásně… :-)

Od kavárny jsme se vydali na kratší okruh, dle našeho průvodce "POBŘEŽNÍ TRASA". Cituji: "délky kolem 50 minut, označená modrou barvou ("cákance"), stezka označená jako "CORNICHE", stoupá ve smyčce kolem hlavní silnice a ústí pár kilometrů níže od místa, kde jste vyšli". Konec citátu.

Zde jsem si poprvé vážněji uvědomila, že náš tištěný průvodce má na řadu věcí přinejmenším JINÝ NÁZOR (nechceme-li říci, že prostě KECÁ). Pod slovy "pobřežní trasa" a "pár km NÍŽE" si rozhodně nepředstavím to, to následovalo, tedy stoupání na skálu do nebes, kdy jsem funěla a rudla a náhlé záchvaty "jé, to je hezký výhled" maskovaly mou neschopnost lézt dál :-). Tehdy jsem se rozhodla, že na Monte Rotondo nepolezu, neboť nejsem v té pravé kondici, není radno se přeceňovat, bo bych tam v horším případě bídně zahynula a v lepším případě přišla o poslední zbytky své důstojnosti.

Hlava Psa

No ale zpět do skal: přes tu vysokou skálu jsme tedy přelezli, opět se Kochači pokochali, otestovali jsme i OZVĚNU (Holbááá… Kdééé ? V hospoooděéé… !) (inu tak, Češi dojeli do hor…) a pak došlo na to "NÍŽE" a dupali jsme dolů, až k parkovišti u skály ve tvaru HLAVY PSA, kde jsme stejně chtěli zastavit.

Hlavu jsme tedy viděli a teď zbývalo dát nějak vědět řidiči, že nejsme u kavárny, kam měl původně dojet, ale až dole u Psa. SMSky nebral, tak jsme (teda Ďoubec) mu poslali vzkaz (papír) po posádce jednoho francouzského auta… Než ho však stihl dostat, došla mu ta SMS a přijel si pro nás. Naskákali jsme dovnitř, natahali na koberečky opět trochu nezbytného nepořádku, tentokrát ČERVENÝ PÍSEK :-) a jali se serpentinovat směr kemp.

Korsická noc

No ušetřím vás líčení zbytku dne :-) Jen zmíním krátký poplach "bouřka", z čehož se vyklubovalo jen asi 10 kapek na metr čtvereční a pořádný vítr, při kterém nám stan poodešel o metr vedle :-) Ale noc byla opět příjemná a na žádnou bouřku nedošlo.