Palubní deník
-
není-li řečeno jinak, autorem komentářů je Hanča

Komentáře jsou řazeny od nejstaršího po nejnovější.
Pro přechod na poslední příspěvek klikněte zde.

A pak víc slov… a pak celý vodopád slov… a pak už se o tom mluvilo jako o hotové věci: tábor 2005 bude zahraniční expedice! O základnu u Kalicha jsme zřejmě přišli a novou ještě nemáme. Děti nám rostou, situace v životech některých vedoucích se různě přesypává, kdo ví, co bude za rok… Vyprávění zážitků Myšáka a 32.Severky z jejich expedice na Korsiku zní velmi lákavě a dobrodružně zároveň. Docházíme k jasnému závěru - zahraničí ? Kdy, když ne právě teď ? Je na čase splnit si další oddílový sen…

Že se nespokojíme s nějakou "jen tak ledajakou zemí", se ukazuje hned na začátku. Když extra puťák, tak s extra cílem ! Takže Korsika ? Nastává čas snění a dumání bez výsledku. Jedinou konkrétní aktivitou je podání dvou žádostí o příspěvek na expedici - z Evropy (Mládeže) nedali nic, Brno se rozhodne na jaře. Stále víc je jasné, že to nebude levný špás. Dají rodiče tolik peněz ? Kde vzít a nekrást ? U těchto otázek končí mnohá naše debata. Čekáme… Aby se to někam pohnulo, rozesíláme po rodičích anketu Korsika - Slovinsko - Slovensko. S napětím čekáme na odpovědi…

"…Prosím, dej vědět co nejdřív, ať můžeme začít shánět penízky. Jo a taky dej vědět, kdo je proti Korsice, promluvím mu do duše" (…závěr jedné z odpovědí PRO Korsiku)

Dnes bylo rozhodnuto ! No, ono bylo asi rozhodnuto už dřív, prostě se nám do toho chce, některým úplně hodně moc :-) a jak se nám do něčeho v Severce hodně moc chce, tak… tak to prostě uskutečníme. Jen je potřeba si to zdůvodnit a obhájit. Dnes konstatujeme, že dvě třetiny rodičů Severáků podpořilo variantu Korsika, což nám jako obhajoba plně postačuje - a proto můžeme všem oznámit - JEDE SE NA KORSIKU !!!

Mám za sebou šílený týden na mailu a telefonu. Kontaktováno cca 10 známých a dopravců s cílem zajistit autobusovou dopravu vhodně kombinující kvalitu s nízkou cenou a vstřícným přístupem. Ceny vesměs pro nás šílené, termíny vesměs obsazené, dopravci ochotní i neochotní. Mezi zoufalstvím a zběsilým dumáním a hledáním jsem se dokonce i  zasmála - představám některých dopravců a radám zkušených přátel. Největší perly tohoto týdne najdete zde:

Práce-nepráce, téměř nemyslím na nic jiného, stále ležím v materiálech na Korsiku nebo hledám po webu jakékoli informace. V sobotu po debatě s Thomasem nad fotkama z Korsiky naše nadšení ještě roste. Mám v ruce konkrétní nabídku busu a trajektu. Ďoubalík se domejloval nějakých informací přímo z Korsiky. Jsem překvapená, jak tomu dost rozumím a rozhoduju se oprášit znalosti angličtiny !!!

V kempech jsou fakt nadšení z představy autobusu dětí :-) (we hope they are quiet...) Píšou nám ceny za pobyt, které jsou sice horší, než bychom potřebovali, ale nižší, než zněly nejhorší předpovědi. Rovněž jimi sdělená cena chleba na Korsice způsobuje, že se opět uklidňuju a srším optimismem.

Večer probíhá první vážná porada o expedici - já s Ďoubem nastiňujeme Bizonovi a Bocmanovi první zjištěné informace, řešíme detaily přihlášky, rozhodujeme se o dalším postupu, platebních podmínkách. Zavrhuji nápady kluků jíst levně furt dokola nudle s mákem a chleba se sádlem :-) Odhadujeme počet účastníků. Do konce února budeme vědět víc. Přede mnou jsou první konkrétní cíle: objednat autobus a trajekt, nahodit přihlášky. Ďoubalík si vyhraje s barevnou obálkou...

Mám v ruce barevné obálky přihlášky, jsou ještě horké z kopírky :o) Cestou domů je ještě několikrát vytahuju z tašky a kochám se. Nechci nás (teda hlavně Ďouba) příliš chválit, ale myslím, že se moc povedly. Do večera je ze slohy vytáhnu ještě asi 6x.

P.S.: Autobusák se stále neozývá s potvrzenou konkrétní nabídkou. Jestli pak bude o 40 tisíc vyšší, než jsem původně počítala, asi mě raní mrtvice.

Autobusák stále nepíše. Čekám na mail a běhám k mobilu a počítači jako blázen. Marně.

14:00 - autobusák stále nepíše. Už mě to děsí. Musím tisknout přihlášky !

14:30 - autobusák volá :-) Vše potvrzeno, cena příjemná, další domluva večer. Uff...

Večer - nadšeně rozdávám přihlášky v klubovně. Další telefonát o autobusu, další porada - zřejmě je rozhodnuto. Vyrážíme 25.června, v sobotu, kolem 12 hodin.

Tábor je definitivně schválen. Kolik se  přihlásí dětí a vedoucích ? Zbývá čekat. Jako první vyplňuje přihlášku za potomky taťka Vlk :-) Ptá se s obavami, jestli nebude muset hrát ještě nějakou hru, jestli opravdu stačí jen vyplnit a podepsat…

To to letí, už jen 131 dnů ? Objednávka na autobus odeslána minulý týden, teď je na řadě zamluvení trajektu. Stav přihlášek: 18 kusů, zatím to vypadá dobře, do konce února ještě zbývají dva týdny. Starost mi dělají vedoucí - zatím počítám se šesti, několik dalších váhá. Přemlouvám a přemlouvám. No jo, je to dost peněz a jiní zas mají málo dovolené. Ale nechtěla bych, aby nám tam někdo chyběl...

Dnes na téma jídlo... :-) Všem, kteří se už obávali o naše žaludky na expedici, můžu s velkou radostí oznámit, že včera donesl zálohu na Korsiku Bocman, takže taky pojede !!! No já vím, že náš jídelníček bude drasticky poznamenaný nutností šetřit a táhnout proviant z Brna, takže ho možná nezachrání ani přítomnost našeho slavného a oblíbeného kuchaře. Ale mimo veškerou pochybnost je aspoň to, že v kuchyni bude pořádně veselo, jako ostatně kdekoli v okruhu minimálně 20 metrů do všech světových stran od Bocmana... A ty jeho omáčky... hmm... Každopádně pokud máte pro nás někdo nějaké nápady na dobroty ve stylu „vaříme v jednom hrnci“, tedy dobré, ale jednoduché a nenáročné na suroviny, sem s nimi. Ať nejíme jen rizoto, špagety, fazole a nudle na sladko. I když, takové fazole a la Myšák... mňam !

P.S: Stav přihlášek ke dni uzávěrky cca 30-35 kusů. Stále čekáme na poslední opozdilce a váhavce. Kdo můžete, ukecávejte Radečka a Thomasa ! Ale neříkejte, že jsem vás na ně poslala, jo ? :-)

Sláva, sláva, sláva ! Hned se mi na to kouká o poznání líp ! Proč tolik radosti ? Dostali jsme dotaci od Brna, tedy, promiňte, oprava - Statutárního města Brna - včera se to objevilo na Internetu. Bary se divil, proč hulákám u počítače a buším dlaní do stolu :-) Dostali jsme na „jízdné“ příspěvek 22.000 Kč, což překonalo moje nejodvážnější úvahy. Já vím, ono to pokryje jen čtvrtinu předpokládané sumy za autobus, ale stejně je to paráda ! Rozpočet na Korsiku už totiž v tuto chvíli „skoro není mínusový“ :-) No ano, abych vás vyvedla z omylu - přijetí dotace neznamená slevu ceny expedice pro její účastníky... Rozpočet byl totiž už předem koncipován hrubě do mínusu - dovolili jsme si doufat v zásah vyšší moci (obrazně i doslova...) a výše účastnického poplatku už s nějakými dotacemi a příspěvky počítala.

A dál ? Jak teď vidím finance ? Ještě je stále příliš mnoho položek nejistých. „Příjmy“? Máme v jednání dva sponzory (zatím tak říkajíc v ilegalitě, nezveřejňujeme) a ve hře jsou volná místa do autobusu - ta je nutno zaplnit, jinak proděláme. Takže víte-li o někom, kdo by chtěl s námi jet, ať se ozve, máme asi 4-5 míst volných. No a pak už bude vše záležet na minimalizaci „Výdajů“. Kolik nakonec dáme za kempy ? Jak se rozšoupneme v jídle ? Kolik ujedeme kilometrů cik-cak Korsikou ? Půjdeme do Akvária v Bonifaciu a co takhle projížďka lodí ? Budou nějaká expediční trička - tílka ? Kdo mi odpoví na tyto otázky ? Že by právě některý sponzor ? :-)

Jak tak prohlížím internet a pátrám po zajímavostech, padne mi občas do oka opravdová "perla" :-) O dvě z nich se s vámi dnes rozdělím:

1) "Rozšířeným korsickým zvykem je předpovídání budoucnosti z vyleštěné kosti. Musí to být však pouze levá lopatka z berana, neboť pravá klame. Takto prý jeden starý ovčák předpověděl osud Napoleona Bonaparte." / (Vzhledem k tomu, že jsem "beran", mě tohle opravdu zajímá. Doufám, že se nikdo nebude snažit mi vyleštit lopatku :-) I když znát budoucnost bych možná chtěla... Tak bacha - věštit z levé, pravá klame !)

2) "Na Korsice, na výběžku Cap Corse, můžete najít cestovní kameny, čarovné oblázky. Když si je poutník přiváže pod koleno, může si být naprosto jist, že se cesta vydaří." / (Teď už vím, proč lidi všude na cestách sbírají na památku šutry. Ale vázat si je pod koleno jsem ještě nikoho neviděla...)

Pozorný čtenář si pamatuje z "Rady jednoho dopravce" zmínku o korsických prasátkách. Při mém pátrání po zajímavostech mě pobavily autentické zápisky z jedné výpravy na Korsiku (moc pěkné, viz http://mujweb.cz/www/rozrazil/korsika/):

"...vydáváme se hledat nocleh. Že na tom suťovém traverzu asi nepůjde postavit stan, je hned jasné, ale někteří to stále nechtějí pochopit. Soumrak padá, scházíme do lesa, a kromě rozryté země od prasat, nikde žádná mýtinka, loučka, nebo golfové hřiště. Nastupující skepsi ukončila Choroškova parodie volání sovice sněžné. Ééé, ééé, tady nebo nikdy. Rychle stavíme stany a ještě než stačíme zažehnout oheň, jsme obklíčeni smečkou slídivých, věčně hladových prasat s moc všetečnými čumáčky. Pozvánku na hostinu jsme však nerozesílali a tak se snažíme milá prasátka vyprovokovat k večernímu joggingu. Nějak se jim však u nás líbí a tak síťovky s jídlem, propocený trika a špinavý fusky věšíme na strom. My se schováváme ve stanech a unaveni usínáme..."

Ale nebojte se... my budeme nocovat v kempech :-)

A příště se dočtete něco o VENDETĚ :-)

Ve středu jsme před klubovnou stavěli na zkoušku nový hangár - teda on není nový, má už něco za sebou, ale pokud ho od kamarádů z Boskovic koupíme, tak bude novým doplňkem našeho hangárového parku. Je trochu jiný než klasické hangáry, má 4x4 metry a je nižší - teda mně to nevadí, já nedrhnu hlavou o střechu skoro nikde, ale kluci trochu vrčeli :-) No a lidi z okolních paneláků museli fakt čučet, protože po chvíli zmateného popocházení několika človíčků vyrostlo před klubovnou cosi světle flekatého, načež ti človíčci opět zmateně popocházeli dovnitř a ven a okolo a máchali rukama a diskutovali... Řešili jsme, jestli kúpit či nekúpit, na co se to bude hodit na táboře (VŠECHNO se přece může hodit) a jestli vzít tento hangárek na Korsiku. Hmm... ještě jsme se nerozhodli. Počkáme na Vedení PS a hin sa hukáže !

Delší dobu jsem Deník zanedbávala - bylo dost jiných starostí :-) Spustil se maraton jednání se zájemci na avizovaných 5 volných míst. Jednání ještě není u konce, uvidíme kdo nakonec pojede. Ale bohužel to vypadá, že to nebude Thomas se svou bandou, vyskytly se komplikace, které mu nedovolí s námi jet. Všechny Severáky to moc mrzí, ale co naděláme. Naštěstí je ještě v sestavě dost našich oblíbených figurek, nemůžu jmenovat, musela bych vypsat ještě asi 15 jmen :-) Jen je mi fakt líto, že tam nebudu mít "můj harém" kompletní - z vedoucích bude chybět Radeček, Thomas, Gogi... Ale nebojte kluci, následující povídání není určeno vám :-)

Prosím rodiče, kteří po tomto mém povídání začnou houfně odhlašovat děti z Expedice Korsika, aby mi volali až po neděli a nekazili mi víkend :-) Děkuji !

A příště si dáme raději něco milého, ne ? Třeba o zvířátkách :-)

Páni - dnes je 25.dubna - za dva měsíce už budeme někde v Itálii uhánět do Livorna na trajekt !!!

Když jsme u toho trajektu - zítra budeme platit lístky ! Takže už to bude definitivní - a taky budeme asi o 50 tisíc lehčí :-((

Ďoubalík dal (konečně... :-) ) nové odkazy na stránku "Korsika - odkazy"! Určitě se tam podívejte - hlavně je tam fotečka přímo našeho trajektu, kterým bychom měli jet !

Tak pro dnešek vše, no a zítra snad o těch slibovaných zvířátkách... :-)

Ano, je to tak, už nelze couvnout - lístky na trajekt byly zaplaceny :-) Kdo jste se dívali na fotku našeho trajektu - ta stránka mi nějak moc dlouho nabíhá, raději to nechám kluky prověřit...

Jinak žádné novinky - stále přepočítávám rozpočet a stále mi ještě z některých položek vstávají vlasy na hlavě... Dostali jsme kromě dotace ještě jeden příspěvek od sponzora MC Profi, takže mu tímto moc děkujeme !

No a teď už o těch slibovaných zvířátkách... :-) Jak praví průvodce, na Korsice najdete myši, rejsky, zajíce či krtky podobně jako u nás. Ovšem nežije zde veverka - uvidíte-li zvíře s veverkovským ohonem, půjde zřejmě o plcha.

Zahlédnout můžete lišku (naši oblíbenou historku s liškou dám k dobru někdy příště...), divokou kočku, ve dvou oblastech žije kolem 500 muflonů. No ovšem typickým a téměř kultovním zvířetem je divoký kanec. Kančí samci jsou sice menší než jejich "kontinentální příbuzní", ale i tak můžou vážit až 80 kilo a je dobré mít se před nimi na pozoru. Jsou vyzbrojeni kly a jejich pomocí si vyrývají potravu. Na Korsice je ovšem zvykem nechat volně pobíhat kolem farem i domácí prasata a tak došlo ke zkřížení prasete a divočáka. Vzniklo polodivoké prasátko, typické dotěrné zvířátko, které miluje turisty, jejich batohy plné jídla a skládky odpadků :-)

V horských oblastech asi potkáme hodně ještěrek, běžným obyvatelem jezírek a vodních toků je želva a salamandr (mlok). Na ostrově nežijí žádní jedovatí hadi, lze zahlédnout užovku obojkovou nebo bičovku. Přeslechnout prý nejde různé druhy žab, především rosničku, no a v létě tvoří nepřetržitou zvukovou kulisu ostrova cikády, nejhlasitější jsou v blízkosti svých oblíbených borovic. Jo, to si užijeme :-)

Samozřejmě nesmím zapomenout na ptáky - zatímco u moře uvidíme racky či kormorány (ti hnízdí ve skalnatých pobřežích a krouží nízko nad hladinou), centrální pohoří Korsiky je královstvím alpských kavčat, orlosupa bradatého a orla zlatého.

Inu, povídání o Korsické přírodě by nám zabralo ještě hodně času... Tak si to radši necháme až na expedici a podíváme se na to na vlastní oči :-) Na závěr připojuji jeden z Murphyho fotografických zákonů speciálně platných pro Korsiku: "Korsická všudypřítomná prasátka potkáte v těchto variacích: krásné prasátko + nevábné okolí / krásné okolí + nevábné prasátko / obojí nevábné / obojí vábné, ale než vyndáte foťák z batohu, prasátko uteče."

Uff uff... to číslo se nám nějak moc rychle zmenšuje, ne ? No ale nemyslete si, že zatím spíme a čekáme až bude 25.června ! Například dnes - "byl první máj, lásky čas..." nebo tak nějak - ale láska se ňák nekonala a my jsme slavili prací. Zatímco Michal s Džankem natírali (s láskou) vrata garáže (u mých rodičů, na revanš za uskladnění oddílových věcí), my s Ďoubalíkem jsme napřed dovezli do klubovny zahradní stoly na letní sezónu a pak už hurá řešit detaily Korsiky - tentokrát byly na pořadu dne otázky související s autobusem, dopravou, trasou, bagáží... A abychom jen tak nemlátili prázdnou slámu, vydali jsme se přímo do Nedvědice za panem Holešovským - naším dopravcem - podívat se na autobus a domluvit detaily.

Takže už jsme ji viděli :-) Je taková celá bílá, s nápisem na boku, má kola, volant, okna... :-) Naše milá malá Karosa ! No ale teď vážně. Přátelé, mám pro vás zdrcující zprávu - klimatizace nebude ! No, možná jsem vám to ani neměla říkat. Tak a jestli už jste tu informaci "rozdejchali" tak vězte, že prostě šetříme na všech frontách a tak vzhledem k celkové ceně celé této taškařice prostě pojedeme takovým busem, na který máme :-) Nicméně jsme byli ujištěni, že naše milá Karosa už na Korsice byla, znají se osobně a jsou spolu celkem za dobře. Karosa na rozdíl od luxusních autobusů nemá problém s křivolakými uličkami a úzkými mostky na Korsice a nerozhází ji ani banda špinavých a nenechavých dětiček. Jo, stál tam v koutě takovej hezkej zelenej luxusní neoplán či co, ale jak mě viděl, hned se mračil, krčil předními světly a volal: "Pane, doufám, že mě nepošleš zase na Korsiku s nějakýma děckama ! Víš jak mi minule pokrčily potahy a nanosily písek do uličky, fuj, ještě teď se celý klepu !" A pan Holešovský ho hned uklidňoval - ne, neboj, na Korsiku pojede tvá starší ségra Karosa...

No tak konec pohádky o autobusech, zase jsem se nějak nechala unést :-) Prostě autobus má všechno co má mít, dokonce video, a čokoládovar (připravte si korunky na horkou čokoládu, zadarmo to nebude !) A my jsme naopak museli slíbit, že s sebou nebudeme tahat kraviny, promiňte chci říct zbytečnosti, aby nebyl autobus přetížený - jinak se totiž taky může stát, že nás z Rakouských hranic pošlou šupem domů :-( (A to platí i pro neoplány) Tak už pomalu chystám seznamy věcí...

Jo a ještě dobrá rada nad zlato - kdo jste zkoušeli kliknout na ten odkaz "trajekt", tak to občas blbne a je potřeba se vrátit a kliknout znova - pak už to jde :-)

...si představte, že se nám dneska nabídl jeden "nejmenovaný příznivce", že by se rád stal sponzorem nějaké významné potraviny. Jako třeba těstovin, nebo polívek nebo tak :-) Tak já mu něco vyberu. A vždycky, když to pak budem konzumovat, tak bude mít škytavku :-) A jinak jsme už zahájili nakupování a hromadění proviantu - v klubovně už se kupí konzervy, sirupy, rýže, z Rodinky jsme teď přidali "do banku" nespotřebované plechovky fazolí... A říkala jsem vám, že ten autobus má ledničku ? Na másla a tavený sýry bude stačit :-)

"Bonghjornu, bona sera !" (Dobrý den, dobrý večer !) Vítejte na krátkém kurzu Korsičtiny !

Tak například "Cumu a chjamanu ?" (Jak se jmenujete ?) Moc se mi líbí kombinace vět: "Avetene? Datemi. Basta!" (Máte ? Dejte mi. To stačí!) nebo "Quantu ci vole" :-) (=jak dlouho). A rozhodně budeme potřebovat "he troppu caru" (je to moc drahé) a taky "no capiscu" (nerozumím) :-))

Zájemci budou mít možnost si procvičit základní korsická slovíčka už cestou v autobusu ! Protože - jak praví náš moudrý průvodce: "Ve vnitrozemí mluví starší lidé spíše korsičtinou než francouzštinou a promluvíte-li na ně v jejich rodném jazyce, přijmou vaši snahu s překvapením a potěšením." Takže "ANDEMU" (pojďme)...

A'vedeci, bonna notte... (na shledanou, dobrou noc)

A je to tady - za měsíc jedeme !!! Asi začnu panikařit, protože to strašně letí a "není nic hotovo". Ne, zas tak zlý to není, já jen že to opravdu letí. Dnes jsem telefonovala znovu s naším dopravcem - jeden autobus má zrovna na Korsice, v neděli se vrací a tak nám přiveze nějaké rozumy. Kolik co stojí, třeba pohled a známka a tak, to by nás zajímalo kvůli doporučení výše kapesného.

Zítra máme Info schůzku pro rodiče a tak se mi na stole kupí hromady materiálů. Dávám dohromady seznam věcí, volám kvůli pojištění, prolízám cizí weby kvůli nějakým radám a jsem nervózní, že stále nemáme pořádně stanovenou trasu. Čekám totiž, až si najdeme čas sednout si nad tím s někým z našich kamarádů (či s mým tatínkem), kteří už tam byli a kteří nám poradí, co za zaručeně zázračné památky můžeme s klidem vynechat a co si naopak v žádném případě nemáme nechat ujít. Třeba tu projížďku lodí kolem Bonifacia. Takže základní body trasy máme, ale detaily se ještě ladí a ladí a ladit budou - naposledy až přímo na místě podle vývoje situace.

Jak jsem už psala na jiném místě, expedice je už plně obsazena. K našemu spolku jsme přibrali dvě dospělé kamarádky, no a pak taky Maru, vedoucího spřátelené 32.Severky, od čehož si slibujeme jednak dalšího velkého "chechtáka" a šoumena do týmu, ale jednak taky zdatného pomocníka a zkušeného poradce - má přece už za sebou Korsiku se svým oddílem ve stejném duchu. Takže konzultujeme kde co a jsme prostě čím dál chytřejší, fakt :-))

Tak já zas pádím ladit info pro rodiče. Doufám, že už umíte ta korsická slovíčka od minule a že se už těšíte na příští povídání - měla bych vám prozradit, jak je to s tou hlavou Maura, symbolem Korsiky, ne ?

Všechno se proti mně spiklo ! Jak zpívá Mistr - "Čas letí jako bláznivý - já nechytím ho, ani vy !" (tím Mistrem myslím samozřejmě božského Káju...). Za 18 dnů odjíždíme, už se to dá v podstatě spočítat na prstech, ale že bych měla už všechny detaily doladěné, to teda ani náhodou. Ani nestíhám psát deník - několikrát za den mě sice napadne, co bych vám ráda sdělila, ale... Skutek utek. Tak teda, co nového:

Při nákupu na Letní pouť v Makru jsem se rozhlížela, co koupit na Korsiku za dobré a levné "Pišingry". (Pišingr = terminus technicus, speciální název pro sladkou svačinku, který jsem si už před lety vypůjčila od CK Kudrna a nenápadně ho propašovávám do slovníku Severky...). S bolestí v srdci jsem míjela regály plné 3bitů, siest, perníků, fidorek a dalších dobrůtek, bohužel skrzevá přítomnost čokolády letos zapovězených. Korsické vedro nám nedovolí se zásobit těmito pochutinami, bo by se roztekly. Už jsem skoro propadala zoufalství, čím ty moje bobánky letos potěším, když jsem konečně objevila kýžené pochoutky: Bebe dobré ráno !!! Mojí mamce, která mě při pátrání povzbuzovala, jsem vzápětí musela vysvětlit, že To Jediné Pravé Bebe, je samozřejmě "S mlékem z Jižních Čech" :-) S jiným nemůžu před ty milované hladovce předstoupit. Zavzpomínala jsem barvitě, jak mi děti na táboře hodily na hlavu (ne doslova) polomáčené sušenky, jelikož přece chtěli mléčné (Hančo, mléčný jsou přece MODRÝ, ne ? A jóó, jak jsem mohla takhle trapně selhat ?) a mamka začala vážně uvažovat, jestli se ještě stále těší na vnuka (ségra rodí v srpnu) :-) No ale zlatým hřebem bylo, když jsem objevila sušenky - moment, opíšu vám to doslova - "JOJO Picnic - Biscuiti cu vanilie", kteréžto stojí neuvěřitelných 2,50 Kč za 21 malých sušenek (celkem 70g). Něco tak levnýho jsem už dlouho neviděla. Chutnají za ty prachy docela dobře a že jsou z Rumunska jsem zjistila až teď :-) No ale abych to uzavřela - nakonec jsem z Makra odcházela celkem uchlácholená, že se dokážeme vybavit Pišingry snad i bez kontaktu s čokoládou a naše chuťové buňky si užijí seriál na téma Bebe, Clubky, piškoty - sušenky 100x jinak.

Dalším čerstvým a silným zážitkem byla naše poslední porada s Ďoubalíkem. Probírali jsme trasu, Ďoubalík jezdil prstem po mapě a já jsem četla rozumy z průvodce. No a abyste věděli, jak to mám těžké - Ďoubec mi usnul někde mezi L´lle Rousse a Calvi, konkrétně v Algajole. To je prosím vás na severním pobřeží, v druhé části ze sedmi probíraných! No to jsme teda daleko nedojeli ! :-) Doufám, že to v reálu bude lepší. Ďoubalík mi ještě odpověděl, pak já jsem zas řekla něco jemu a to už byl v limbu. Chrápal hodinu, hlavu sklopenou nad mapou, kterou pevně svíral v rukou po celou dobu, aby náhodou neztratil cestu - kdo ví, třeba ve snu někudy putoval :-) Nevzbudilo ho ani když jsem 2x telefonovala, vystupovala a nastupovala z a do auta, volala na Baryna... A když jsem ho po hodině probudila, místo aby ocenil mou neuvěřitelnou trpělivost a laskavost, že jsem ho nechala hodinu spát, ještě mi vynadal, že jsem ho blbě vzbudila a on se lekl ! No jak říkám, všechno se proti mně spiklo !

Ale jinak jsem načerpala spoustu rozumů, absolvovala jsem pokec s naším tatínkem o jeho dojmech z Korsiky, pročetla průvodce a prorejdila mapy. Pojmy jako Col de Bavella, Zonza, Calanche nebo Spelunca se mi vynořují v hlavě jeden přes druhý, i když se zrovna snažím soustředit třeba v práci na smlouvy. Navíc jsem dneska hledala a nacházela a tiskla moc pěkné fotky, krásnou mapku Bonifacia, začínám tím být docela zahlcená. Asi vám ty fotky sem ani nebudu sázet - abych všechno neproflákla předem a měli jste se na co těšit :-) A věřte mi, bude to stát za to !

Náš knižní průvodce je opravdu podrobný a tak se o všech možných místech můžete dočíst všechny možné i nemožné informace. Já, člověk počítačem zcela zkažený, bych ovšem uvítala možnost, odfiltrovat z průvodce všechny informace o hotelech a místní dopravě, protože ty jsou pro nás opravdu mimo mísu. Ďoubalík (ještě než úplně usnul) ožil vždy, když jsem došla k odstavcům "Jídlo, pití a noční život", takže jsem ho hned musela zchladit a zklamat, že jeho noční život, coby zdravotníka akce, bude mazat spálená záda dětem a uklízet případné odpady po úpalem zmožených jedincích. No, doufejme, že to nebude tak zlé :-) Ovšem když jsem v průvodci došla k místu, kde se popisovala legenda o patronce Korsiky svaté Julii (kterážto byla otrokáři znásilněna a mučena a... no, na rozdíl od toho knižního průvodce mám jistou hranici autocenzury a tak vás dalšího popisu ušetřím), naznala jsem, že čtení z původce dětem cestou v autobusu bude opravdu pořádná sranda ! Chtě nechtě budu muset některé informace dětem mírně třídit, protože jak znám ty jejich mozečky nenechavé, zrovna tohle by si zapamatovaly mnohem líp, než celé pojednání o Napoleonovi nebo historii Korsiky :-)

P.S.: O té hlavě Maura až zítra, jo ? :-)

Testovací provoz "Pošta Korsika" neboli naše zpravodajství už funguje na adrese http://www.severka.cz/aktualne/posta/. Můžete si zde vyzkoušet, jak nám budete posílat zprávy, až budeme na naší expedici - můžete nám psát přímo z webu, vaše zprávy se nám odešlou na mobil a taky se zobrazí na webu k přečtení pro ostatní diváky :-) Už tam pár zpráviček je, takže si můžete udělat dobrý obrázek o tom, jak to pak bude probíhat a vypadat. Pokud chcete, aby vám naše zprávy chodily na e-mail, pošlete nám ho na hanca@severka.cz nebo pomocí formuláře "Zpravodajství".

A ještě jedno vysvětlení pro ty bystřejší z vás, kteří si snad všimli, že dnes dopoledne je na počítadle dnů do odjezdu "17", stejně jako včera ??? To proto, že počítadlo se "překlápí" v hodinu našeho předpokládaného odjezdu. Tedy v poledne. Takže dnes v poledne už tam skočí "16" dnů. No už bychom pomalu mohli přejít na odpočítávání v hodinách :-)

Tož jak to tedy je s tou hlavou Maura, co se tady o ní pořád zmiňuju ? Inu tak: jakmile se vydáme na Korsiku, nebude trvat dlouho a jistě narazíme na všudypřítomný národní symbol "Maurskou hlavu". Profil černého mladíka s bílým šátkem uvázaným přes čelo uvidíme na vlajkách, na přívěscích, na pohlednicích... Původ tohoto symbolu je však dosti nejasný a jeho výklad je směsicí mýtů a historických faktů.

Poprvé se symbol objevil v 17.století na mapách Korsiky a při ražbě stříbrné mince. Oficiálním znakem korsické nezávislosti byla maurská hlava vyhlášena v roce 1762. Volba maurské hlavy je však podivná, neboť má původ ve Španělsku a byla v určitém období spojována s hrozbou koloniální nadvlády. Poprvé se do oblasti dostala na bojových zástavách aragonské Koruny - na nedaleké Sardinii, po vypuzení Saracénů během křížových výprav. Zde byl bílý šátek (bandeau) přetažen přes oči, jako symbol porážky muslimů.

Jistá korsická legenda ovšem praví, že maurští piráti unesli z Alérie na východním pobřeží ostrova mladou ženu Dianu a odvezli ji do Grenady. Její snoubenec Paoli ji však dokázal osvobodit a prchali zpět na Korsiku. Z rozkazu grenadského krále je pronásledoval generál Mansour ben Ismail, Maurové putovali přes hory do Alérie a cestou plenili korsické vesnice. Nakonec je však obklíčila a porazila odvážná korsická armáda. Během bitvy se Paolimu podařilo pomstít Dianin únos - zabil generála Mansoura a s jeho useknutou hlavou napíchnutou na kůl vítězoslavně obešel celý ostrov.

Jste z toho moudří ? Já teda moc ne. Ať tak či onak, dnes je maurská hlava symbolem korsické nezávislosti. Pokud někde uvidíte vlát francouzskou "tricolore", buďte si prý jistí, že někde provokativně blízko visí i vlajka s černobílou maurskou hlavou.

Novinky ze zákulisí: ve středu proběhla generální předkorsická porada vedoucích a Trojky. Mančaft mi udělal radost, neboť se dostavil v počtu více než dostatečném, 16 kusů, tedy bez omluvených Karlina (záv.zkoušky) a Andrejky (angína), komplet expediční ansámbl včetně Mary. (Cha chááá, slovník cizích slov praví k pojmu "ansámbl" = ensemble, umělecký soubor :-))) No, takže nejsem tak úplně mimo, když jim často říkám "vy jste teda umělci !!!" že ?)

Proprali jsme (to P je tam schválně) všemožné záležitosti očekávané štrapáce (štrapáce = námaha, trmácení, trampota :-)) Zejména trasu, organizační pokyny a rizikové faktory z hlediska bezpečnosti a zdravotní péče. Na přetřes přišly pojmy jako "ti horkokrevní taliáni" (rozuměj Korsičani), pojednání na téma "vliv serpentin v horách a stability trajektu v bouři na počet nepropustných igeliťáků v lékárničce", no a další... V zájmu zachování počtu účastníků akce (prevence odhlašování rodiči) vás dalších detailů ušetřím. Jen si prostě buďte jistí, že se snažíme myslet na všechno :-)

V konkursu na "Manažera pitného režimu" jsme jako nejvíce kvalifikovanou osobu vybrali Jiřu, pro kterého hovořilo jednak jeho vzdělání zdravotníka, jednak na rozdíl od několika dalších vedoucích už byl u moře :-) a hlavně se v pitném režimu prostě vyzná :-) Pro vaši informaci, jeho náplní práce bude dohlížet, aby děti poctivě sosaly vodu každý ze své pet lahve, pravidelně doplňovaly tekutiny, měly na hlavách pohlavní pokrývky (šátky, klobouky) a pro případ potřeby byl Ďoubalíkem poučen i o tom, jak se kvalita a množství vypité vody projeví na barvě moči :-) Takže myslíme, že Jiřa disponuje veškerými předpoklady pro úspěšný výkon své zodpovědné funkce.

Závěrem porady proběhl košt výše zmíněných rumunských sušenek "JOJO Picnic - Biscuiti cu vanilie". Doufám, že na mě neprásknete, že jsem to testovala na lidech, ale co bychom neudělali pro dobro našich dětí... Na druhou stranu jsem tudíž měla to štěstí, že jsem viděla v přímém přesnosu, co to udělalo s obličeji pokusných jedinců. No nebudu to protahovat, sušenky nebyly uznány vhodnými k účasti na expedici, tedy minimálně ne za účelem konzumace lidmi. Možná by se s nimi dali krmit kormoráni nebo korsická prasátka, ačkoli myslím, že ta jsou už z batohů turistů zvyklá na vyšší standard. Poměr cena/výkon tedy neprošel, sušenky byly i za 2,50 Kč shledány předraženými. Takže - vítej Bebe dobré ráno, s mlékem z jižních Čech ! Konec hlášení z porady :-)

...a jízda pokračuje, přípravy se valí dál svým šíleným tempem... Včerejšek přinesl opět jednu novinku - jak už mnozí víte - ozval se jeden sponzor se sponzorkyní (jednou asi postavíme pomník "Neznámému sponzorovi", aby nezáviděl Neznámým vojínům). A že prý prostě nemohou unést myšlenku, že (jak jsem řekla) "expediční trika nebudou, bo na ně už nezbydou finance". Protože neradi vidí pesimismus v Severáckých tvářích a slova jako "nelze" nebo "nebudou" jim jsou zcela cizí, rozhodli se, že "to by teda nešlo !" Takže trika budou a basta fidli.

Jenomže heslo "nemožné ihned, zázraky do tří dnů" vyžaduje značnou míru kolaborace z naší strany :-) A proto jsme byli vyzváni, abychom neprodleně dodali logo, provedli výběr barvy a nahlásili míry členů expedice, to vše nejlépe včil. I rozjela se obvyklá mašinerie a provětrali jsme nitky komunikačních pavoučků. Zpráva s dotazem "S-M-L-XL-XXL?" se rozlétla po Severácích mailem i SMS. K mému nadšení jako první dodali potřebnou odpověď Vlci, toho času se nacházející u moře v Bulharsku, odpovědi Brňáků ke mně bloudily podstatně déle. Nevadí, další důležitá ingredience, a sice logo na trička, stejně spatřila světlo světa až o dost později. V tuto chvíli už jakž takž máme logo, víme ty velikosti, ale nevíme finální barvu trika v požadované gramáži. No, tak však co. Nemusíte vědět všechno. Nechte se překvapit. Jenom vám slibuju, že růžový ani oranžový ani žlutý nebude :-)

Joooo, ještě novinka - ve středu nám přišly nové stany od Jurka ! Ještě ne všechny, ale 3+3 menší už máme a ve středu proběhl test ležingu u klubovny. Do protokolu bude zaneseno, že stan Midi 4 duo pojme (jak bylo slibováno) 4 dospělé nebo 5 dětí, nicméně uložili jsme do něj v pohodě 6 malých princezen z družiny Školka a ještě se tvářily, že by někdo mohl ležet v nohách. A co teprve až nám přijdou zbývající stany Family ! Tam nacpu Školku celou :-) Slibujeme, že podáme hlášení a doložíme foto :-) Prozatím zdravíme zástupce Jihomoravského kraje (díky za dotaci na stany) a firmu Jurek, která nám vyšla vstříc a nabídla velmi příjemnou slevu. Ti všichni se ještě objeví s patřičnými poctami v rubrice Sponzoři.

Všem známým i neznámým sponzorům 3x HURÁ ! Hurá, hurá, hurá !!!

Maraton pokračuje. Trička snad klapnou, podklady v pořádku předány. Když jsem vybírala ze tří variant umístění loga, šly mi z toho už oči šejdrem. Proč musím pořád o něčem rozhodovat ? :-) STŘIH-xxx- Rodiče odjíždí na dovolenou. Hlídám Besynu, zalívám kytky. V práci se stupňuje tlak, musím udělat dopředu i všechny věci, které mají termín až tady nebudu. Po nocích sepisuju nabídku na víkendovou akci pro jednu firmu. Kdyby to vyšlo, budou nějaké penízky pro Severku. STŘIH-xxx- Debata o fotografování s fotografy. Budeme mít oficiálně náš klasika foťák a tři digitály. Vzduchem lítají pojmy: paměťové karty, baterky, akumulátory, kábly, nabíječky. MB, MPx, XP, CD, 220V. Ble ble blé. Maminkóóó... STŘIH-xxx- Kolik filmů vezmeme? Kolik kazetek do kamery namotáme? Kolik plynu spotřebujeme? Kolik barelů vody denně vybumbáme? Kolik stanů obsadíme? Kolik chlebů povezeme z Brna? Nitky se sbíhají... STŘIH-xxx- Haló haló, voláme paní z CK Ibis ! Kdy pošlete fakturu na doplacení těch čtyř dohlášených jedinců na lístky na trajekt ? Haló haló pane Holešovský, kdy pošlete fakturu na zaplacení zálohy na autobus ? Člověk aby se doprošoval, i když chce něco zaplatit :-) STŘIH-xxx- Seznam účastníků na trajekt, speci formulář. Seznam účastníků na pojištění, speci formulář. Seznam věcí na balení v klubovně. Seznam nákupu v Makru a obchodech. Seznam míst, která navštívíme a chci si o nich něco vytisknout. Seznam velikostí triček. Seznam plateb účastníků. Seznam důležitých lidí, kterým je třeba poslat pohled (úřadům za dotace, sponzorovi,...). Seznam mailů a mobilů na hromadné zpravodajství. Seznam věcí pro mě, které si ale nestihnu koupit. Seznam zbývajících úkolů. Seznam seznamů, které mám ještě sepsat...

A Šípková Růženka se píchla o trn a spala a spala a s ní i celé království. Jééé :-)

Víťo, už přepni to odpočítávání na hodiny, ať vím, za kolik hodin si sednu do autobusu, opřu se, mezi hlavu a sklo busu vrazím polštářek a budu spát až do Livorna... Kráása... A propos... polštářek ! Ten je potřeba dokoupit, ten starej cestovní už měl fakt dost a tak jsem ho věnovala na hraní Barynkovi. Kde jenom mám ten seznam nákupů... ?

Byl to opravdu "zázrak do tří dnů" - v neděli jsme dodali definitivní verzi loga a v úterý večer mi doma přistála krabice plná triček !!! Sponzorkyně osobně přivezla tento dáreček a my ještě jednou DĚKUJEME !!! Nedočkavci se můžou přijít podívat na vzorek do klubovny, prozradím že trička jsou bledě modrá a potisk je ve tvaru ostrova, rozkládajícího se - omluvte prosím ten výstižný výraz - nad levou kozou. Rozdávat je budeme až... až... až se domluvíme. Abyste je neměli špinavý ještě než vůbec vkročíme na půdu Korsiky !

Včerejší večer (a já následně celou noc ve snu) jsme s Bocmanem věnovali detailnímu plánování jídelníčku a nákupu potravin. Bude to myslím celkem v pohodě, ani nejsou furt těstoviny, skladba teplých večeří je celkem pestrá. Se studenými obědy je to už krapet horší, přece jen ta lednička v autobusu nebude asi bezedná. Takže jsme to uzavřeli s tím, že co nakoupíme, to nakoupíme, na místě se rozhlédneme po cenách chleba, vajec, sýrů, ovoce a zeleniny - a prikúpíme. A nebudou-li peníze stačit, tak někoho prodáme do otroctví a hotovo ! :-)

Takže jako bombónek před spaním jsem si ještě střihla sepsání pár uvolňovaček děckám do školy, prohlédla nově došlé platby na účet, připravila podklady pro pojištění a přijala uklidňující zprávu od Ďoubalíka, že lékárnička je pod kontrolou a chybějící proviant do ní dodá jeden obvyklý dodavatel. Pak ještě dokoupíme trochu toho panthenolu na spáleniny, náplastí na odřené paty a samozřejmě výše zmíněné igeliťáky :-)

Poslušně hlásím, že už opravdu můžeme vyrazit: dnes jsem zakoupila dva čtverečkované sešity. Starší a zkušenější Severáci vědí, že to je důležitá rekvizita každé vandrovní expedice, rekvizita, bez které se JÁ neobejdu - právě do těchto sešitů totiž píšu expediční deník. Ano, čtete správně - píšu, rukou, na papír, sešit položený na koleně, na obrubníku, na báglu... Dnes, v dnešní počítačové době. Tato moje zvláštní úchylka, která je patrná i z tohoto počítačového deníku, se projevuje tím, že píšu zápisky o dění "na palubě" expedice, o náladě v týmu, o různých perličkách..., ale do deníku taky lepím pohledy, obrázky, vstupenky, jízdenky, no a nebo tisknu památeční razítka. Naštěstí se zdá, že moje deníky lidé rádi čtou, takže je to aspoň k něčemu dobré. No, jak říkám - dva sešity, můžete se těšit!

A ještě mám pro vás jedno důležité sdělení: v Carrefouru jsem narazila na sušenky Piknik Biscuit. Je vám to povědomé? No jistě, je to jen drobátko pozměněný název našich oblíbených rumunských sušenek. Ta drobná úprava názvu (protože jinak jsou to fakt ty stejný sušenky) zřejmě znamenala vynaložení značných nákladů, protože v Carrefouru tyto 70 gramové sušenky nestály 2,50 jako v Makru, ale už nějakých 5,30 :-) Tak kdybyste někdo měli zájem, ochutnejte, zásobte se... My ani ne, ačkoli Ďoubalík včera vymýšlel, že kdyby se to nadrtilo a namočilo, mohlo by to sloužit jako malta nebo lepidlo. Jenom už si nepamatuju, co tím chtěl lepit...

Včera jsme spustili testování automatického rozesílání zpravodajství z Korsiky na maily. Pokud jste měli dostat náš e-mail a nedostali, někde se stala chyba - ozvěte se! Jinak ale už více než polovina lidí potvrdila příjem, takže nám to asi funguje.

Taky jsem ještě volala s trajektovou paní, byla jsem ujištěna, že i ti 4 lidi navíc mají lístky jisté, jen to ještě lodní společnost administrativně nezvládla. No, budeme to té paní věřit :-) A když to nevyjde, tak holt Mara, Karlin, Iva a Saša budou plavat. Dyť co, je to kousek, ne ? (Ne, neplašte se, podstatné je, že je potvrzený autobus, aby se vešel, plus těch 34 lidí - a nějací 4 navíc, to už prý je fakt v klidu.) No a pak jsme si volali s busákem - máme znovu zkontrolovaný termín a hodinu odjezdu - i když jak se znám, stejně to budu ještě ověřovat v pátek večer :-) A taky jsme si odladili počet sedadel, co přijdou vzadu vymontovat (zadní pětka + 2) a že s námi opravdu pojede řidič, co už tam byl, takže definitivní trasu budeme řešit až s ním, podle sjízdnosti silnic :-)

Dnes jsem byla v Carrefouru za špiona :-) Chodila jsem mezi regálama s papírem a tužkou a zapisovala si, kolik co stojí. Máme teď tudíž v ruce průzkum cen různého proviantu, abychom v Makru nepodlehli vtipným reklamním sloganům "VÝHODNÁ CENA" a nekoupili zbytečně něco mnohem dráž, než je nutné :-)

Páni, chvilku jsem tu nebyla a počet hodin se citelně zmenšil... Tak honem, co je nového:

Už je to tady - za chvíli začnou volat rodiče a hlásit mi všemožné "jobovky". První už je tu - ale žádný průšvih, kdyby nás už nic horšího nepotkalo, bude to v pohodě :-) Oč jde? Lukin má ruku v gypsu! Tuto zprávu mi s celkem odevzdaným smíchem sdělila včera jeho mamka Renata. Jak známe Lukina, není tohle vůbec nic tragického, natož aby mu to snad bránilo v aktivitě nebo že by snad (nedejbože) měl Lukinek sedět a odpočívat :-) Tohle rozhodně nehrozí, takže jeho účast není ohrožena. Na ruce má frajerskou koupací sádru za mírný příplatek (ten tábor se fakt letos prodraží...), jen vezmeme trochu víc igeliťáků na zabalení sádry a hurá na Korsiku ! Ale přátelé, prosím vás, horší zprávy už neplánujte, jo ? Žádné choroby, angíny, nebo tak něco. Nebo mám radši vypnout telefon? :-) No ono mi možná stačí i to, že Ďoubalík, poté co si po nedávné akci vylovil X klíšťat, dnes velmi ostražitě pozoroval svoje stehno, na němž se podezřele červená flek po jednom přisátém klíšťátku. No to by mě už opravdu "odvezli", kdyby Ďouba stihly nějaké komplikace !!!

Tak snad z veselejšího soudku: dnes proběhl nákup v Makru. Strávili jsme tam necelé tři hodinky, utratili 11.600 Kč a přitáhli do klubovny necelých 130 kilo jídla :-) Ovšem čisté váhy - počítáno bez obalů, plechovek a spol. No... hmm..., když k tomu připočtu co už je v klubovně od dřívějška, co ještě přijde nakoupit (chleby, brambory...), to bude teda váha! Jinak akce MAKRO mě jako vždy moc bavila. Nestane se každý den, abyste kupovali 12 štanglí Vysočiny :-) V sekci "chladící boxy" jsme fest promrzli, zvlášť když jsme zabloudili a chvíli se navzájem hledali. Nakonec to Ďoubec už zimou nevydržel a volal mobilem, kde xakru s Michalem vězíme, když on je v Apetitech jak jsme se domlouvali. Já na to: "ne, MY jsme v Apetitech!!!" Ukázalo se, že sýry Apetita mají na dvou místech :-) Tak jsme nabrali zásoby, přibalili k tomu na chuť jeden obří Hermelín a mazali se zahřát překládáním nákupu na kasu.

V klubovně jsme pak z nakoupeného proviantu uspořádali hromádky po jednotlivých jídlech, každý den expedice do své bedýnky. K pobavení všech spolupracovníků jsem polepila všechny kanystry sirupů cedulkami "PO-ÚT", "ST-ČT", aby nám to vyšlo. Když se v pondělí vypije sirup i na úterý, v úterý bude voda :-) No a máme celých 14 várek pišingrů, neboli sladkých svačin, takže nebudeme rozhodně trpět. Jenom ty Picnic Biscuit jsme nekoupili, i když jsme je opět v regálech potkali...

Další atrakcí v klubovně bylo stavění stanů. Už nám přišly ty nové velké Jurky - Family. No, trochu jsme vrčeli, protože stany jsou drobet nižší než jsme čekali a disponují několika nelogickými prvky, které nejsou zrovna praktické. Ale třeba je to jen otázka toho, jestli ty stany vůbec dobře stavíme. Výběrovým řízením prošel naopak na jedničku stan od Svoboďáků, protože je prostorný, vyhovující pro provianťácký sklad a zázemí kuchyně - prodloužením o plachtový přístřešek pro vařič vznikne super kuchyně. A v souladu se zvykem, že v kuchyni se za každých okolností s železnou pravidelností slízají všichni vedoucí, i my jsme dnes po chvíli skončili všichni v tomto stanu, čímž byl jeho statut KUCHYNĚ definitivně potvrzen. I když možná svou roli sehrálo i to, že v něm byl příjemný stín :-)

Zlatým hřebem, který rozhodně nesmím opomenout, byl skvělý dáreček, který jsem dnes dostala. Kluci (Ďoubec, Michal Neuschl a Víťa) se vydali pro krabice do Globusu. Protože měli na paměti moje lamentování, že nemám nic pro sebe nachystaný ani dokoupený, a protože náčelníkovi je třeba dělat radost, dovezli mi úžasný R Ů Ž O V Ý plážový komplet. Je to průhledná růžová plážová taška, obsahující skřipec na vlasy, plážové lehátko s neuvěřitelným nafukovacím polštářkem (jistě, růžové lehátko...), apartní vietnamky (jistě, růžové...) z podivného materiálu a kšilt proti slunci z téhož otřesného materiálu (tušíte správně, i kšilt je růžový). Tomu všemu dodává šmrnc ještě pěkná červená kytka. No až s tím vyrazím na pláž, Korsičani mi padnou k nohám !!! Smíchy :-) Asi k tomu vyštrachám ještě růžového vasila a kraťásky nebo tak... Když máte dobré přátele, ani nepotřebujete nepřátele :-) Takže jsme se všichni zasmáli, únava na chvíli odlétla pryč a všichni už se moc těšíme, jak s taštičkou vyrazíme dělat parádu na ostrově !

Zatímco v neděli nebylo nic moc nového, co bych vám napsala, v pondělí bylo, ale nebyl vůbec čas na psaní deníku :-) Balili jsme žrádelní přepravky až do půl jedenácté v noci. No ale popořádku...

První zkouška rozesílání na mobily proběhla nad očekávání v pohodě. Většina lidiček potvrdila příjem v podstatě obratem, několik trochu později, takže informovanost o dění na Korsice bude snad zajištěna ke spokojenosti všech. Mailové a internetové info je už taky odzkoušeno, všechny tři kanály nám tedy fungují. Tak pište pište, ať tam bobánkům není smutno. No i když, jak je znám... :-)

Přehodnotila jsem (po nákupu jídla) znovu rozpočet akce a zdá se, že by to mohlo být OK. Vše teď bude záležet na tom, na jaké ceny narazíme v kempech, co usmlouváme, no a podle toho nám buď zbyde nebo nezbyde na projížďku lodí kolem Bonifacia. Zaznamenali jsme další cenovou úsporu, protože se vyskytl "Sponzor sáčkových polívek". To je, jářku, titul, co? Nebo by znělo líp Fantom gulášovky? :-)

Pondělí bylo velmi velmi hektické. Jednak to na mě hrnou v práci hlava nehlava, ale mimo to se pomalu ale jistě začíná skládat mozaika všech těch kamínků, které dají dohromady vydařenou Expedici Korsika. Přišla konečně další faktura za trajekt, takže snad Maro nebudeš muset plavat, jak jsem vyhrožovala. Saďour se konečně setkal s naším řidičem autobusu, prý je to starší pohodový chlapík, na Korsice byl a dětí se nebojí :-) (Uvidíme, co bude říkat po našem návratu...). Ďoubalík dobalil lékárnu, nechal naplnit plynové bomby všech tří velikostí a večer se chystá připravit něco málo do cestovního slovníčku Korsičtiny. Pavlin hlásí, že nabalení programových přepravek je v cajku, i když přiznal, že kompletní seznam her asi spatří světlo světa až v autobusu cestou přes Rakousko a Itálii :-) No hlavně aby byly nabalené rekvizity :-) A tak bych mohla pokračovat, stany už jsou sbalené, barely na vodu se pomalu schází, zbývá dovézt druhý velký vařič od Myšáka, koupit filmy, přemazat kazetky do videa a... Jo! A ještě drobnost - vyměnit penízky za 5000 Euro :-)

Hromadění jídla prošlo další fází - v klubovně je navršeno zhruba 14 přepravek. Co přepravka, to jeden "žrádelní set". Jak jsme včera prohlásili, toto je vrcholný výkon naší logistiky a pokud vše klapne, a já věřím že jo, budeme na to dlouho vzpomínat. Thomas, věčný obdivovatel Severácké logistiky, by měl radost. Každý žrádelní set obsahuje nabalené potraviny na večeři včetně polívky, následující snídani a obědový studený balíček. Jakmile někde přistaneme, stačí uchopit jednu přepravku proviantu, přidat patřičné suroviny z ledničky autobusu (perly, sýry,...) a může se vařit... No k tomu samozřejmě ještě vařič, bombu, nádobí,... a stany... a kanystry na vodu... a děti a bágly... Škatule, škatule, hejbejte se ! Přátelé, to bude teda kino :-) Však my vám o tom budeme psát...

Šedesát jedna hodin. Cha cha ? Cha cha cha ??? Cha chááááááá.... ííííjááááá jééééé... hihihi... hyk... jéhehehe... bhúúhahááá... ehm hmm chrrr... ACH.

No tak zas abyste si nemysleli, že jsem se dočista zbláznila :-) Zatím ještě ne... I když jak se tak zmenšuje ten počet hodin, zbývajících do odjezdu, občas si jako blázen připadám. Pořád koukám na ty seznamy úkolů a přemýšlím, jestli mi tam něco zásadního nechybí. Ale snad ne.

Ďoubalík byl dnes utrácet. Tak mám v kabeli lístky na trajekt, 5000 euro, no a ještě spoustu dalších, už méně finančně hodnotných nákupů. Co se balení věcí týče, naznali jsme s Bizonem, že se letos opravdu držíme zkrátka, protože třeba věcí na program máme letos míň než běžně na vánoční výpravu. Zásadním problémem se ukázal být výběr videokazet do autobusu :-) Donesla jsem z domu asi 8-10 kazet s filmy jako Shrek, Doba ledová, Pějme píseň dohola, Pelíšky, a spoustou dalších lahůdek. Když jsem chtěla po pár lidech, aby něco z toho vybrali (holky z Trojky, Ďoubalík...), k ničemu jsme se nedostali, protože chtějí vidět všechno. Nicméně Bizon shlédl zásobu kazet okem zkušeným, nahodil škleb číslo tři a pravil: "Hmm..., my s klukama ještě něco doneseme". Takže to vypadá, že nebudem mít kazet na cestu tam a zase zpátky, ale nejméně na dva celovečeráky denně :-)

Téměř vše je dobaleno a připraveno ke startu, zbývá jen dokončit poslední detaily u sbalení jídla a hlavně nabalit kuchyni. Což nás čeká zítra. A krom toho si prostě už musím koupit ty nový sandály !!! Jo a mimochodem - jsem zjistila, že jak jsem vám psala o nákupu 130 kilo jídla v Makru, tak jsem se uťala a přehlídla kus účtu z pokladny - toho jídla je přes 200 kilo :-)

Co dodat jako tečku před spaním ? Dnes jsem se koukala v pár obchodech v Olympii, že bych si jako přece jen koupila nový plavky. A představte si - ty jediný, co by se mi asi fakt líbily, stály pouhých 3.500 Kč !!! No když uvážím, že celá Korsika stojí v Severce 7.000..., tak ty dva kousíčky hadříku mají tedy cenu celé severní poloviny ostrova a prvního týdne naší expedice... Tak jsem se rozhodla, že ušetřené penízky investuju nějak mnohem líp. Do zmrzliny nebo tak :-) Kupovat si plavky za 3 a půl litru - no pardon - ale za to mi ani ta Korsika nestojí. Leda že by se zase našel sponzor... :-) A ani by ty plavky nemusely být s logem expedice :-)

Do odjezdu zbývá 13 hodin. Do srazu vedoucích a příjezdu autobusu 11 hodin. Do chvíle, kdy budu ráno vstávat, zbývá 8 hodin... Do chvíle, kdy půjdu spát, zbývají tak asi 2 hodiny :-)

V klubovně je vše nabaleno. Zbývá mi nabalit svoje věci :-), umýt si pačesy a nabalit bagáž Barynkovi, který putuje ráno k našim (což obrečím...). Pak dnes ještě dokončit nějaké drobnosti na webu (Víťa a já), ráno nakoupit pečivo a pár dalších věcí (Ďoubalík), no a Mara má poslední úkol - zajet mi do Globusu zalepit boty :-) A moje maminka nejhodnější mi nachystala nějaké jídlo do autobusu, takže nebudu strádat a nebudu odkázaná na zbytky po dětech :-) (Ty nechám Ďoubalíkovi...)

Když se odpoledne ptal kamarád Pero, jestli UŽ MÁME STRES, odpověděla jsem, že UŽ NEMÁM STRES. Už je mi to tak nějak všechno jedno :-) Co jsme zvládli, to jsme zvládli. Vše, co jsme dokázali, je zařízeno a připraveno, mnohé na maximum, některé míň. Zbývá doufat a věřit, že všechno klapne a nepostihne nás nic horšího, než že nezbydou špagety nebo bude moc rýže :-) Tak končím tento deník, uzavírám poslední předtáborovou kapitolu a ráno otevírám deník nový - psaný rukou do bloku. Naložíme bagáž i děti, zamáváme rodičům a vyrazíme za hranice... Za hranice našich dosavadních zážitků, za hranice naší fantazie - za jedním splněným snem...

Takže nasedat - a "DĚJ SE VŮLE BOŽÍ..."