Mezinárodní vánoce v Polničce

Tradiční celoodílová vánoční výprava, letos ovšem s netradičním programem. Jednalo se totiž o mezinárodní, takřka cestovatelské vánoce. Už od příjezdu do Polničky se něco dělo.

Nejprve si každý cestovatel musel vyrobit předtištěný pas, namalovat fotku a vyplnit povinné údaje. Některé fotky v pasech byly téměř k nerozeznání, za jiné by cestovatele asi zavřeli rovnou na místě :o) Každopádně v momentě, kdy měl každý svůj pas, vydali se na cesty okolo světa.

Navštívili mnoho zemí a v každé museli při pasové kontrole říct celníkovi „VESELÉ VÁNOCE“ v jazyce dané země. Musím říct, že nejtěžší to měli asi u Eskymáků („JUTDLIME PIVDLUARIT UKIORTAME PIVDLUARITLO“) a v Číně („KUNG HSI HSIN NIEN BING CHU SHEN TAN“). V každé takové zemi pak plnili nejrůznější úkoly a za ně dostávali do svých pasů příslušná razítka – nálepky s vlajkou daného státu.

U Eskymáků hráli Eskymáckou honičku ve sněhu, v Číně vyráběli nádherné hvězdičky z čajových obalů, v Indii svícny z bambusu, v Rusku omalovánky dědy Mráze, na Havaji absolvovali vánoční karneval a v USA navrhovali funkční skafandr pro Santovy lety do vesmíru. Celkově toho prožili a procestovali spoustu.

Po tradiční večeři (aljašská treska s bramborovou kaší) a několika formalitách, jako krájení jablka, ochutnávání cukroví a jiných vánočních radovánkách jsme si rozdali obrovskou hromadu dárků, které donesl náš, český Ježíšek :o)

Musím také zmínit fakt, že někteří adepti na šátkování se na Vánoční výpravě hodně vyhecovali i díky podpoře vedoucích a tak jsme mohli po složení slibu předat šátky Anetce Fasorové, Ondrovi Kostrhunovi, Markétce Manové a Romči Střechové (té jako první v družině Tučňáci). No nebyla to premiéra jenom pro ně, ale také pro mě v pozici náčelníka :o) Vše jsme společnými silami zvládli a já si to alespoň natrénoval. Výše jmenovaným ještě jednou gratuluji a doufejme, že další je budou brzy následovat.

Už jsem se chystal končit, ale napadly mě ještě tři další věci.

Za prvé: V neděli jsme trénovali na další soutěž PTO, kterou je vybíjená. Děti to moc bavilo, zvlášť když mohli střílet balony po vedoucích, Doufám, že to nadšení, které jsem tam viděl, se promítne i do naší bohaté účasti na této soutěži. Máte to sice v kalendáři, ale už teď počítejte se sobotou 13.2.

Za druhé: Jsme moc rádi, že se nás na výpravě sešlo tolik, v zásadě jsme na večeři vypotřebovali veškeré místní nádobí a skoro jsme se nevešli na velké pódium, kde večeře probíhala.

Za třetí: Velké poděkování patří Víťovi, který se této výpravy ujal v roli manažera a šéfa programu. Myslím, že si odnáší cenné zkušenosti a výprava pod jeho vedením dobře šlapala. Také bych rád zmínil Bocmana s Bizonem, kteří se postarali o naše žaludky a všechny ostatní vedoucí za péči o děti a nové táborníky. Poslední poděkování patří všem, kteří přispěli obaly od čajů pro výrobu úžasných hvězdiček.

Ďoubalík